Historie projektu sahá do roku 2015, kdy byla provedena analytická část potřeb města. V roce 2017 odsouhlasili rožnovští zastupitelé zastropování ceny pro výstavbu víceúčelového centra na 110 milionech bez DPH. O pár měsíců později se cena vyšplhala o dalších 32 milionů. Vedení města navýšení nákladů odůvodňuje nutností splnění podmínek na to, aby budova nebyla energeticky náročná. Jinak řečeno, budovu chce vedení města postavit v tzv. pasivním standardu, aby na její realizaci mohlo město získat dotaci. V architektonické soutěži také nebyly specifikovány divadelní technologie, ty dělají přibližně dalších 25 milionu korun.

Cena ještě poroste

Celková částka navíc stále nezahrnuje tak velkou akci jako je bourání kina, přeložení sítí, vybudování nové trafostanice a vybudování propojky mezi kulturním centrem a parkovištěm u polikliniky. Lze tedy očekávat nárust nákladů o další miliony korun? Kvůli daňovému zvýhodnění také město řeší otázku, zda zadá realizaci některé své společnosti, nebo bude výstavbu řešit samo.

Město splácí pět úvěrů

Město Rožnov pod Radhoštěm splácí aktuálně pět úvěrů v celkové hodnotě téměř 85 milionů korun českých a aby toho nebylo málo, dalších až 55 milionů korun si na realizace připravovaných investičních akcí chce půjčit.

Jak bude vypadat nové kulturní centrum

Hodnocení poroty

Autor věrohodně ověřil osazení objektu nad terén a zachoval základní urbanistické vztahy k základní škole a k ulici Bezručova. Pouze u základní školy bude třeba přeřešit několik parkovacích stání tak, aby s nimi nebyl vstup do školy v kolizi. Autor zachoval výškovou distanci na civilně pojatém soklu včetně slavnostního nástupu, a tím potvrdil ve větší míře propracovanosti schopnost vnímat a rozvíjet urbanistické vztahy. Rovněž vztahy k okolní zástavbě jsou přirozené, umožňující obsluhu a nabízející další parametry, jako například park před školou s hledištěm atd.

Porota oceňuje původní architektonické řešení, které je podle doporučení z 1. kola rozpracováno do přiměřených detailů při zachovaní koncepčních východisek. Celkové řešení v propracování audiovizuálních parametrů doznalo profesionálního ocenění: je výborně řešena akustika odpovídající způsobu využívání (divadlo, koncerty se zvukovým aparátem, přednášky apod.), výborné celkové dispoziční možnosti, dobrý návoz kulis na jeviště, provozní komunikace a rovněž malý sál je v pořádku a bez připomínek. Porota kladně hodnotí uzaviratelnost atria a jeho odclonění od vnějších vlivů, jasnou orientaci dispozice pro návštěvníky a vhodné materiálové řešení fasád, které se promítá i do interiéru. Varuje však před přílišnou naturálností až regionální podbízivostí. Problematiku chybějícího backstage a přístupu herců na hlavní jeviště je nutné řešit v dalším stupni, avšak s poučenou architektonickou ambicí, aby nebyl popřen koncepční průhled a podobné parametry návrhu. Porota shledává jako problematické takové pojetí interiéru i exteriérových detailů, které zvýrazňují různorodost, barevnou a materiálovou přebujelost výrazu. Kulturní stánek by neměl obsahovat klišé ze sportovních tribun.

Autorský popis

Skromná neokázalá, přitom reprezentativní soudobá architektura budovy pro veřejnost. Hmota budovy ovládá místo v urbanisticky neuspořádané okolní zástavbě, současně dodržuje výškovou hladinu okolí.

Velkorysý krytý veřejný prostor před vstupem – místo pro setkávání, zeleň, lavičky, parkování kol, terasa kavárny. Jednoduchost, přehlednost, úspornost

Sály v jedné úrovni – snadný vstup návštěvníků a zásobování jevišť. Krytá zásobovací rampa na úrovni jevišť a její variabilní využití pro venkovní scénu

Venkovní atrium uprostřed domu – zvyšuje atraktivnost pro návštěvníky a umožňuje variabilní využití. Venkovní scéna pro letní kino, divadlo, koncerty, zahrádku kavárny, rauty. Zvukově odděluje malý a velký sál, venkovní produkce neruší okolí

Atrium přístupné ze sálů a foyeru – umožňuje propojení všech prostor pro návštěvníky. Nabízí průhledy z foyer a otevřeného atria směrem na Radhošť

Sály – zděná nosná konstrukce z akustických cihel, zastropená žb panely

Foyer a zastřešený předprostor – kombinovaná dřevěná a ocelová konstrukce

Použití dřeva - tradiční materiál valašské architektury

Úsporné konstrukční řešení – převažuje tradiční zděná konstrukce

Provozní nenáročnost – pohyb lidí a materiálu převážně na úrovni terénu – nevyžaduje kapacitní vertikální komunikace

Energetická úspornost – rekuperace, tepelná čerpadla vzduch – voda, fotovoltaika na zelené střeše